Historie

Předkem labradorských retrívrů je pravděpodobně novofoudlandský pes. Název retrívr však vznikl mnohem dříve než existovalo plemeno retrívr. Byli to všichni lovečtí psi, kteří aportovali ulovenou zvěř. Na New Foundlandu žily dva typy psů, velcí a silní novofoundlandští psi s dlouhou srstí a malí novofoundlandští psi, nazývaní též labradorští psi. Tito menší psi měli krátkou srst a byli používáni rybáři k donášení ryb a postřelených mořských ptáků z vody. Jejich vynikající schopnost aportování zaujala anglické lovce. Proto začali oba typy těchto psů přicházet do Anglie od roku 1800. V roce 1885 dovoz psů téměř ustal, neboť na New Foundlandu byl vydán zákon, který prakticky zakazoval chov psů. V roce 1895 byl v Anglii vydán zákon o karanténě, a od té doby již nebyl možný žádný dovoz chovných psů z New Foundlandu do Anglie. Výsledkem bylo, že angličtí chovatelé byli nuceni začít se šlechtěním plemen a začaly se tvořit různé variety retrívrů. Název labradorský retrívr je používán od roku 1839. Ve druhé polovině 19. století lze hovořit o čistokrevném chovu, chovatelé si vedli přesné záznamy o svých chovech a zachovávali přísně čisté chovné linie. Ačkoliv se ve vrzích objevovala i žlutá a hnědá štěňata, byli stále upřednostňováni černí psi. To se změnilo až po první světové válce, kdy byli vystavováni i žlutí psi, a později i psi hnědí